Národní park je dobrý soused. Reprezentativní výzkum zmapoval názory obyvatel Českého Švýcarska

Společná tisková zpráva Ministerstva životního prostředí, Správy NP České Švýcarsko a Institutu 2050

Místní obyvatelé oceňují nejen existenci Národního parku České Švýcarsko, ale i jeho práci na ochraně přírody nebo vstřícnou komunikaci správy parku. Dva roky po ničivém požáru v Národním parku České Švýcarsko zjišťoval názory místních obyvatel v reprezentativním výzkumu Institut 2050.

„Je to dva roky, co Národní park České Švýcarsko postihl ničivý požár, s jehož následky se budeme ještě nějakou dobu potýkat. Od začátku se snažíme najít rovnováhu mezi obnovou a ochranou přírody v národním parku a životem tamních obyvatel, podnikatelů i turistů a jejich bezpečností. Jsem proto opravdu rád, že podle průzkumu je naprostá většina tamních obyvatel s národním parkem spokojena a přes osmdesát procent lidí říká, že by zdejší region byl poškozen, pokud by se národní park zrušil. Přiznám se, že takto silná podpora parku, jeho správy a ochrany přírody mě překvapila a jsem za ni opravdu rád. Potvrdilo se, že Češi považují svoji přírodu za důležité bohatství,“ komentuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Veřejnou debatu v regionu sledujeme s týmem Institutu 2050 mnoho let a opakovaně jsme si říkali, jak v médiích chybí kvalitní reprezentativní data o skutečných názorech lidí z regionu. A protože Správa Národního parku České Švýcarsko i Ministerstvo životního prostředí projevily zájem zmapovat tímto způsobem názory místních a získat tak zpětnou vazbu ke své práci, unikátní šetření jsme zrealizovali,“ komentuje vznik výzkumu Jan Krajhanzl, vedoucí výzkumného týmu Institutu 2050.

Publikovaný výzkum Institutu 2050 se zakládá na reprezentativním vzorku 398 místních obyvatel. Sběr dat ve všech devíti obcích národního parku realizovala tazatelská síť sociologické agentury PPM Factum v období 18. dubna až 3. června 2024, v každé obci dotazovala přibližně 5 % jejích obyvatel.

„Jak ukazuje hned několik výsledků z reprezentativního šetření, místní obyvatelé oceňují práci národního parku. Celkem 80 % dotazovaných je spokojeno s tím, že je v Českém Švýcarsku národní park – a z toho většina dokonce rozhodně, konkrétně 56 % zúčastněných. Nespokojeno je pak 10 %. Podle 77 % dotazovaných správa národního parku chrání místní přírodu, že ji poškozuje se domnívá 8 %. Správu pak 74 % považuje za dobrého souseda pro místní obyvatele, a 9 % za špatného,“ přibližuje výsledky výzkumu Tomáš Chabada, sociolog Institutu 2050.

Výzkum také zjišťoval názory na turistický ruch v regionu. Z dotazování vyplynulo, že většina obyvatel obcí národního parku je spokojena s tím, kolik cest je v současné době otevřeno. Podle 53 % tak akorát, podle 22 % dostatek, podle 14 % nedostatek. Národní park také podle 54 % místních obyvatel zvyšuje turistickou návštěvnost v regionu, zatímco opačný názor vyjádřilo jen 16 % dotázaných. Označení národní park sem přivádí více turistů dokonce podle 70 % veřejnosti. „Většina, konkrétně 60 %, by si přitom přála, aby turistická návštěvnost v jejich obcí zůstala na loňské úrovni, 25 % by si přálo větší a 15 % menší návštěvnost. Podle 68 % může krajina po požáru přitáhnout mnoho turistů,“ doplňuje vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl.

A ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Petr Kříž k tomu dodává: „Výzkum přináší pro naši práci celou řadu povzbudivých zjištění a ukazuje velkou podporu národního parku u místní veřejnosti. Názory obyvatel považuji za dobrou zprávu pro celý náš tým, který se od požáru intenzivně věnuje nejen ochraně přírody, ale také protipožární prevenci a podpoře udržitelného turismu v regionu. Jsem rád, že to obyvatelé obcí národního parku oceňují. Zároveň samozřejmě přemýšlím, co můžeme v naší práci zlepšit: cestu vidím ve vytváření dalších příležitostí pro osobní setkávání s lidmi v regionu, klíčové informace o dění v národním parku musí směřovat přímo do jejich schránek, abychom cíleněji dokázali vysvětlovat postupy v ochraně místní přírody a ještě lépe ukazovali hodnoty, které v Českém Švýcarsku zachováváme.“

Institut 2050 designoval metodiku tohoto šetření, realizoval datové kontroly nezávislého dotazování ze strany tazatelů a připravil analýzu dat. Zvláštní důraz byl kladen na neutrální formulace otázek, připravené tak, aby spolehlivě podchytily oceňující i kritické hlasy z regionu. Institut 2050 nyní v červenci zveřejňuje první základní výsledky z tohoto reprezentativního šetření, na podzim připravuje podrobnější datové analýzy.

Základní výsledky reprezentativního výzkumu ke stažení zde.

Kontakty pro média:

Jan Krajhanzl, ředitel Institutu 2050, jan.krajhanzl@institut2050.cz

Tomáš Chabada, hlavní analytik Institutu 2050, tomas.chabada@institut2050.cz

 Veronika Krejčí, tisková mluvčí, Ministerstvo životního prostředí, veronika.krejci@mzp.cz, tel.: 730 195 017

Richard Nagel, náměstek ředitele - vedoucí odboru veřejných vztahů Správy Národního parku České Švýcarsko, r.nagel@npcs.cz, tel. 737 276 857

Doplnění informace ke dni 3. 9. 2024

V souvislosti s lokálními anketami, které v uplynulých týdnech zveřejnili jejich autoři jako oponenturu k výše uvedenému výzkumu, Správa Národního parku České Švýcarsko doplňuje:

Děkujeme čtenářům tohoto textu za hlubší zájem o to, v čem spočívá rozdíl mezi profesionálně provedeným reprezentativním průzkumem a místními anketou.

Reprezentativní průzkum je cíleně zadán tak, aby respondenti v žádném případě nemohli být ovlivněni názory a postoji zadavatelů. Dotazovaní lidé nemají k dispozici informaci o tom, kdo je zadavatelem průzkumu ani k čemu odpovědi hodlá využít.

Pokud dotazované osoby osobně znají autory otázek, včetně jejich dlouhodobých názorů a postojů, nebo jsou to dokonce přímo autoři ankety, kteří dotazování provádí, není výše uvedená podmínka anonymity zadavatelů splněna a lze očekávat, že odpovědi dotazovaných budou významným způsobem zkreslené v závislosti na očekávání tazatelů.   

Zadavatelé výše uvedeného reprezentativního průzkumu se místních obyvatel dotazovali za účelem získání spolehlivé zpětné vazby, jak jsou veřejností vnímány vybrané okruhy činnosti zadavatelů. Smyslem průzkumu je získání kvalitního podkladu pro zlepšení či zefektivnění komunikace vybraných témat směrem k místním obyvatelům.

Základní výsledky reprezentativního výzkumu jsou vám k dispozici ZDE.