Na jaře a v první polovině léta je příroda nejzranitelnější. Chod přírody se podřizuje příchodu mláďat. Některé druhy jsou přitom citlivější na lidskou přítomnost než jiné. K těm zvláště citlivým patří sokoli stěhovaví, čápi černí a výři velcí. V přírodě to nemají snadné ani tak, navíc jsou tito ptáci plaší i vůči člověku. Právě proto vyhledávají skrytá místa ve skalách a lesích, kam ale lidé stále více pronikají, hnáni svými touhami po prožitcích.
Proto těmto plachým lesním obyvatelům připravujeme podmínky tak, aby v době hnízdění byli lidmi vyrušováni co nejméně, ideálně vůbec. Hnízdní lokality přechodně uzavíráme jak v Národním parku České Švýcarsko, tak i v některých částech Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, například v Národní přírodní rezervaci Kaňon Labe.
- Přechodně uzavřené lokality (včetně horolezeckých objektů)
- Děkujeme, že dáváte cenný klid!
- Jak poznám dočasně uzavřenou lokalitu?
- Když potichu projdu uzávěrou, nic se nestane? Omyl!
- Nová nebezpečí: Drony a nízko letící letadla
Aktuálně jsou z důvodu ochrany hnízdních lokalit uzavřené tyto oblasti:
NP České Švýcarsko
NPR Kaňon Labe
Další dočasně uzavřené lokality v CHKO Labské pískovce:
Děkujeme, že dáváte cenný klid!
Díky klidu ke hnízdění z hnízd v širší oblasti Českého Švýcarska (resp. Ptačí oblasti Labské pískovce) vylétly následující počty mláďat:
|
Rok |
sokol stěhovavý |
čáp černý |
výr velký *) |
| 2023 | 18 | 10 | data připravujeme |
| 2022 | 24 | 5 | 15 |
| 2021 | 17 | 10 | 15 (3 mláďata) |
| 2020 | 15 | 7 | 12 |
|
2019 |
22 |
17 |
14 |
|
2018 |
21 |
16 |
15 |
|
2017 |
26 |
18 |
13 |
*) počet mláďat výrů velkých obvykle není známý, uvádíme proto počet obsazených teritorií
Jak poznám dočasně uzavřenou lokalitu?
Hnízdní lokality jsou uzavírány tak, aby - pokud je to možné - značené turistické cesty zůstaly průchodné. Na uzavírku narazíte nejobvykleji na neznačených pěšinách či lesních cestách. Přechodné uzavírky jsou vždy vyznačené přímo v terénu, a to buď pomocí označníků nebo ohraničovacími páskami. Pokud na takovou uzavírku narazíte, lokalitu prosím obejděte nebo změňte cíl vycházky.
Když potichu projdu uzávěrou, nic se nestane? Omyl!
Každý z ptačích druhů reaguje na vyrušení trochu jinak. Pokud například samička výra velkého opustí snůšku, je vše ztraceno. Po vyrušení se do hnízda už nevrátí.
Sokoli stěhovaví nebo čápi černí uletí a po nějaké době se zase na hnízdo vrátí. V této době nepřítomnosti nemohou snůšku nebo mláďata chránit. Pomyslné dveře do hnízda jsou dokořán otevřené predátorům. Pokud je rušení trvalé, například proto, že pod hnízdem někdo bivakuje nebo proto, že oblastí lidé procházejí opakovaně (samozřejmě o sobě vzájemně nevědí!), může snůška zastydnout nebo mláďata uhynou hlady, protože se rodiče neodváží s potravou na hnízdo.
Nová nebezpečí: Drony a nízko letící letadla
V prožitku svých radostí často zapomeneme, že se možná neradují všichni s námi. Drony nebo nízko letící letadla představují (nejen) pro hnízdící ptáky stres a provozovatel či pilot často ani nezaznamenají, že se stala zvířecí tragédie. Létání dronem je v národním parku zákonem zakázáno úplně, v chráněných krajinných oblastech je problematika létání s drony komplexnější a doporučujeme v každém případě záměr s předstihem konzultovat se Správou Národního parku České Švýcarsko. Pokud jde o pilotované létání, musí piloti nad národními parky nově udržovat výšku nejméně 300 metrů nad terénem.
