Skorec vodní je právem označován za zvláštnost mezi našimi ptáky. Tmavohnědý skorec upoutá nápadnou bílou náprsenkou. Výjimečné je ale hlavně jeho chování a způsob života. Jako jediný pěvec dokáže s velkou obratností plavat, potápět se a vyhledávat potravu na dně vodního toku. Přeletuje nad vodní hladinou, posedává na kamenech uprostřed řeky a vrhá se do tekoucí vody, ve které plave pomocí křídel a nohou. Po dně vodního toku se dokáže pohybovat i chůzí. Pod vodou vyhledává vodní hmyz, larvy červy a příležitostně i drobné rybky. Při shánění potravy je schopen poodvalit i na dně ležící kameny. Dokáže se potopit několikrát za minutu a zůstat pod vodou několik vteřin. To vše činí bez ohledu na roční období a tak můžeme v zimě spatřit působivé přesuny skorců ve vodě pod ledem. Husté a “nepromokavé” peří mu zajišťuje tepelnou izolaci při pobytu v ledové vodě. Jako jeden z mála ptačích druhů zpívá po celý rok a tak i v třeskutých mrazech můžeme zaslechnout jeho jemný melodický zpěv.
Pro svá hnízda si vybírá místa těsně u vody v březích vodního toku mezi kameny nebo kořeny stromů, ale nevyhýbá se ani lidským stavbám. Hnízdo připomínající mechovou kouli můžeme někdy nalézt často i pod mostem, v kamenném opevnění břehů nebo i na nezvyklých místech jako jsou vodní stěny vodopádů nebo splavů, kam musí skorci zalétat skrz vodu. Specifikem naší oblasti je, že naprostá většina hnízd je umístěna na skalách přímo nad vodní hladinou. Důkladně vybudované hnízdo skorci využijí zpravidla dvakrát do roka. Příslovečná je věrnost skorců. Zůstávají na jednom teritoriu a na jednom hnízdišti po řadu let ve stejném páru.
Rod skorců není početný, na celém světě se vyskytuje pouhých pět druhů. Oblíbil si rychle tekoucí čisté vody ve vyšších polohách. V naší oblasti se s ním můžeme setkat na všech vhodných vodních tocích po celé oblasti. Nejvýznamnější oblastí pro skorce jsou však soutěsky řeky Kamenice zhruba mezi Srbskou Kamenicí a Hřenskem. Zde můžeme najít obsazené hnízdo každých přibližně pětiset metrů, což je zřejmě největší hustota skorců v Evropě. Z tohoto území máme i několik dalších rekordů, např. nejvýše umístěné hnízdo v ČR nad vodní hladinou ve výšce přes 5 m (za normálních okolností skorci hnízdí zhruba ve výšce 1–2 m) a také nejníže umístěné hnízdo z hlediska nadmořské výšky v ČR. Pokud se podíváme zhruba sto let zpět do historie, zjistíme, že se skorcům u nás příliš nedařilo. Díky průmyslovému a komunálnímu znečištění (zejména z České Kamenice) byla dnes nejvýznamnější skorčí řeka Kamenice téměř zcela bez skorců. Jen jednotlivé páry se vyskytovaly v soutěskách těsně nad Hřenskem, neboť zde již znečištění řeky nebylo takové jako v horních částech. Dnes skorci hnízdí přímo i v České Kamenici.
Česká republika patří mezi země se stabilní populací skorců, jejich počty dosahují 1000 až 2000 párů. V naší oblasti hnízdí okolo 50 párů. Pestrá krajina, protkaná rychle tekoucími a neznečištěnými potoky a řekami s přirozenými břehy a kamenitým dnem je nejlepší způsob, jak zajistit přítomnost skorců. Jejich hnízdění můžeme také podpořit vyvěšováním speciálních hnízdních budek např. pod mosty, které pak skorci velmi rádi obsazují.
