Výr velký hnízdí jednou do roka. Jeho houkání v toku lze slyšet od února do dubna. Pokud byla vejce krátce po snůšce zničena, je samice schopna snést ještě další náhradí snůšku. V hnízdě se zpravidla objevují 2-3 vejce. Na vejcích sedí vždy samička, zatímco sameček ji po celou dobu krmí. Zhruba po pěti týdnech se vyklubou mláďata, která jsou po dobu dalších šesti týdnů krmena na hnízdě. Schopná letu jsou pak zhruba po devíti týdnech.
Zbarvení obou pohlaví tohoto majestátního ptáka je značně proměnlivé. Základní barvy se pohybují od rezavožluté až po tmavší rezavohnědou, přes léto jsou světlejší, tmavší horní část přechází do světlejší spodní. U oka a pod zobákem si lze všimnout bílé skvrny. Výrazná jsou též pera, která tvoří ouška. Má oranžové oči, mláďata jsou žlutohnědá s méně výraznými tmavými skvrnami oproti rodičům. Samice je vždy větší než samec.
Jeho kořistí jsou zejména hlodavci a drobní savci. Loví však i různé ptáky až do velikosti bažanta a troufne si i na jiné dravce. S oblibou loví též ježky.
Největším nepřítelem výra je člověk, který často likviduje hnízda nebo mláďata, časté jsou i případy usmrcení jedinců přímo na hnízdě. Další příčinou ubývání výří populace je snížená potravní nabídka v důsledku zintenzivnění zemědělského hospodaření. Pro hnízdění výra a odchování mladých hraje velmi důležitou roli úživnost dané oblasti. Například v centrální skalnaté oblasti chudší na potravu výři hnízdí jen velmi zřídka. Potrava zde stačí sotva pro samotné rodiče, takže o vyvedení mláďat se v těchto místech ani nepokouší. Naopak úspěšné hnízdění je zaznamenáno nejčastěji v místech s hojností potravy, jako jsou lokality poblíž polí a luk.
Na rozdíl od jiných částí Evropy nebyl výr na tomto území nikdy zcela vyhuben. Ptačí oblast Labské pískovce hostí 15 až 20 hnízdících párů této vzácné sovy.
