Na Nový rok vstoupily v platnost Zásady péče o NP České Švýcarsko

Jak budeme dál pečovat o národní park?
Text: Richard Nagel a Dana Vébrová

Mohlo by se zdát, že péče o přírodu národního parku není nic složitého. Prostě se vymezí hranice a celé území se nechá svému osudu. Maximálně se proznačí pár cest pro návštěvníky, vybudují se přístřešky či vyhlídky a čas od času se opraví to, co nahlodal zub času nebo poničili vandalové. Takhle jednoduché to ale není. Každý národní park u nás má zpracované takzvané „zásady péče“, což je vlastně takový návod, jak se o přírodu, ale také třeba o návštěvníky národního parku starat. Správa NP České Švýcarsko v loňském roce dokončila návrh zásad péče, které nyní, po schválení Ministerstvem životního prostředí, budou platit až do roku 2041. A protože byly kolem jejich přípravy a obsahu určité nejasnosti, naleznete v tomto článku reakce na nejčastěji vznášené připomínky a dotazy.

1. Měla široká veřejnost a místní obyvatelé možnost ovlivnit podobu zásad péče?

Návrh zásad péče byl zpracován již v roce 2021. Na jaře 2022 byl zveřejněn a každý občan, ale i úřad, spolek či jiná organizace měli možnost zaslat ve lhůtě 70 dnů své připomínky k tomuto návrhu. O probíhajícím připomínkovém řízení byli samozřejmě informováni také místní starostové a jejich prostřednictvím i místní obyvatelé. Celkem správa NP obdržela cca 50 připomínek od osmi subjektů, mezi nimiž byly i čtyři místní obce a města (Staré Křečany, Doubice, Chřibská, Krásná Lípa). Správa NP všechny připomínky vypořádala a návrh zásad péče, mj. i po opakovaných diskusích s místními starosty, upravila. Poslední úpravy byly dokončeny v letošním roce a reflektovaly i zkušenosti z předloňského požáru. Konečný návrh i způsob vypořádání všech došlých připomínek byly následně znovu zveřejněny začátkem září tohoto roku. Návrh dále musel být dohodnut s Radou národního parku, jejímiž členy jsou také starostové všech obcí, na jejichž katastrech se národní park nachází. Až poté jej mohlo schválit Ministerstvo životního prostředí a uvést tak zásady péče v platnost.

2. Slíbila bývalá ministryně životního prostředí po velkém požáru v roce 2022, že budou zpracovány nové zásady péče?

Paní ministryně Anna Hubáčková přislíbila, že návrh zásad péče bude přepracován, a to zejména v oblasti prevence požárů, nikoliv však, že celý proces jejich přípravy bude zastaven, resp. že bude zpracován zcela nový návrh. Problematika požární prevence byla ostatně jednou z opakujících se připomínek vznesených již v rámci oficiálního připomínkového řízení (pozn.: bylo ukončeno těsně před předloňským velkým požárem) a v návrhu zásad péče byla tato oblast významně upravena. Slib paní ministryně tak byl dodržen.

3. Zohledňují zásady péče potřeby místních obyvatel a řeší dostatečně ochranu jejich majetku, zdraví a životů před lesními požáry?

Dlouhodobým cílem národního parku je ponechání většiny jeho území samovolnému vývoji. Návrh zásad péče počítá s tím, že toto území bude jednou zabírat cca 80 % plochy národního parku (viz mapa). Nicméně právě zohlednění potřeb místních obyvatel znamená, že to nikdy nebude 100 % území. Na těch zbývajících 20 % (většinou právě v okolí obcí, ale také podél páteřních komunikací apod.) totiž bude péče o území probíhat tak, abychom zde zajistili prostupnost krajiny a také bezpečnost místních obyvatel a návštěvníků. Počítáme zde tedy např. s aktivní výsadbou listnatých dřevin, které působí jako přirozený tlumič případných požárů, s odstraňováním popadaných a vytěžených stromů v okolí sídel nebo se zajišťováním průchodnosti cest apod., což vše je podrobně popsáno v zásadách péče. Jednoduše řečeno, v okolí obcí nevznikne neprostupná „divočina“, ale les, který bude šetrnou lesnickou péčí po neomezený čas usměrňován tak, aby byl druhově pestrý a zohledňoval i potřeby místních občanů. Toto území, kde se bude o lesy trvale pečovat, bylo v návrhu zásad péče na základě vznesených připomínek a po diskusi s odborníky i místními starosty rozšířeno z původně navrhovaných 11 % plochy NP na uvedených téměř 20 %.

Zásady péče navíc jasně uvádějí, že hašení případných lesních požárů v národním parku bude probíhat v souladu s platnými zákony České republiky. I zákon o ochraně přírody a krajiny jednoznačně deklaruje, že hašení požárů může probíhat na celém území národního parku, a to včetně jeho nejcennějších částí. Správa NP navíc sama realizuje řadu preventivních protipožárních opatření, která se rovněž týkají celého území národního parku. Ta už ale nejsou podrobněji popsána v zásadách péče, nýbrž v jiných interních dokumentech připravovaných i ve spolupráci s hasiči.

4. Je pravdou, že zásady péče nestanovují žádné jasně měřitelné cíle péče o národní park?

Zásady péče stanoví základní principy péče o toto území, rozsah území, které je ponecháno samovolnému vývoji, a předpokládaný postup rozšiřování tohoto území do roku 2041. V případě národních parků se cíle stanovují na základě podrobné analýzy území, které se následně rozčlení do tzv. zón ochrany přírody (podrobněji k zónám viz bod č. 5). Tyto zóny se pak znovu po patnácti letech vyhodnotí a upraví podle aktuálního stavu (pozn.: zonace NP byla schválena v roce 2019). Jelikož je ale příroda ovlivňována mnoha vlivy, kterými mohou být výkyvy počasí, úspěšnost obnovy lesa apod., je velmi těžké přesně stanovit rozložení zón ochrany přírody v budoucnosti. Dlouhodobým cílem ochrany přírody národního parku je tak především ochrana samotných přírodních procesů (konkrétně umožnění přirozeného vývoje ekosystémů na většině jeho území), nikoliv přesné druhové složení lesa nebo přesná procenta zastoupení zón ochrany přírody.

5. Popírají zásady péče schválenou zonaci národního parku?

Území národního parku je rozčleněno do čtyř zón ochrany přírody, kterými jsou: zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče a zóna kulturní krajiny. Největší část území (přes 60 %) se nachází v zóně soustředěné péče. Ačkoliv by se z jejího názvu mohlo zdát, že je to zóna, kam soustředíme naši péči, ať se děje, co se děje, je to přeci jen trochu složitější. Nejvíce aktivních zásahů probíhá v té části zóny, kde se počítá s tzv. trvalou péčí. Tato část zóny soustředěné péče tvoří, spolu se zónou kulturní krajiny (která ale zaujímá v národním parku jen asi 0,4 % území a patří do ní jen zastavěná území, tj. převážně osada Mezná), oněch cca 20 % území národního parku nacházejících se převážně v blízkosti obcí, popsaných podrobněji v bodě 3. Ve zbývající (převažující) části zóny soustředěné péče se naopak počítá s tím, že aktivní péče, tj. zejména těžební zásahy a výsadba, zde budou probíhat jenom do té doby, dokud zde nepřevládnou přirozené procesy nad lidskou činností. Ve významné části této zóny k tomu ale již došlo po nedávné rozsáhlé kůrovcové kalamitě a požáru. Příroda si zde již sama reguluje, co, kdy, kde a jak poroste. Vlastně ani není v našich možnostech snažit se např. uměle osázet rozsáhlé plochy po kůrovci nebo požáru, které se navíc začaly velmi rychle a spontánně samy obnovovat. Popíralo by to ostatně i základní principy a smysl národního parku. Příroda nám ukazuje, že si i s těmito z lidského pohledu obrovskými přírodními katastrofami dokáže poradit. Maximálně zde můžeme na vhodných lokalitách dosazovat třeba jedli nebo odstraňovat invazní druhy jako severoamerickou borovici vejmutovku, ale určitě se zde nepočítá např. s masivním umělým zalesňováním, které by stejně zaniklo v moři spontánně vyrůstajícího lesa.

Zóna přírodní zaujímá asi 15,5 % území národního parku a tvoří ji převážně člověkem málo pozměněné ekosystémy např. na nepřístupných vrcholcích skal, do jejichž vývoje nijak nezasahujeme. V zóně přírodě blízké tvořící cca 19 % území můžeme provádět jenom některé specifické zásahy, např. upravit vodní režim, odstraňovat invazní druhy dřevin apod., nicméně poté zde již bude platit stejný režim jako v přírodní zóně. Obě tyto zóny pak spolu s větší částí zóny soustředěné péče, kde se počítá jen s dočasnými zásahy, tvoří oněch cca 80 % území národního parku uvedených v návrhu zásad péče jako území s dlouhodobým cílem ponechání samovolnému vývoji. Stávající zonace tedy v rozporu se zásadami péče není.

6. Povede schválení zásad péče k další destrukci lesů národního parku a budou vytěženy i ty poslední živé stromy, třeba modříny?

I dnes, po rozsáhlé kůrovcové kalamitě a ničivém požáru, pokrývá les více než 95 % území národního parku. Z velké části je to ale les mladý, který nevysázel člověk, ale sama příroda. Zkušenosti z jiných národních parků i z našeho území nám dávají obrovskou naději, že se les samovolně obnoví. Například na Krkavčím kameni u Jetřichovic shořel les již v roce 2006 a dnes už se to zde opět zelená mladými stromky. Mezi nimi zatím převládají tzv. pionýrské dřeviny, zejména břízy. Postupně se však bude složení těchto mladých lesů přirozeně měnit a vyvíjet směrem k pestřejším smíšeným porostům. Obdobný vývoj můžeme nyní sledovat i na velkém požářišti u Hřenska.

Z lesů národního parku budou i nadále odstraňovány nepůvodní druhy dřevin, zejména ty, které se rychle šíří a vytlačují druhy původní. Jedná se hlavně o severoamerické druhy borovici vejmutovku, douglasku tisolistou či dub červený. Modřín opadavý je dle nejnovějších vědeckých výzkumů považován za druh, který mohl ve zdejších lesích přežít od poslední doby ledové např. na nepřístupných hranách skal. Většina modřínů však pochází z umělých výsadeb, navíc často doplněných nepůvodním modřínem japonským. Případné těžby modřínových porostů tak mohou probíhat i nadále, ale jen v odůvodněných případech.

7. Umožňují zásady péče rozšiřování sítě turistických cest?

Případné úpravy stávající sítě turistických cest jsou i do budoucna možné a zásady péče to jasně deklarují. Proznačení nové cesty však bude vždy předcházet vyhodnocení jejího dopadu na přírodu národního parku. Z logiky věci je tedy mnohem pravděpodobnější, že novou turistickou cestu bude možné vyznačit spíš v oblasti, kde nehrozí vážný střet s ochranným režimem národního parku. Těžko si lze tedy představit novou stezku např. tam, kde by v důsledku zvýšeného pohybu návštěvníků došlo k poškození vzácných ekosystémů, rušení citlivých druhů živočichů apod.

8. Povede schválení zásad péče k zarůstání a zapadání cest v blízkosti obcí?

I na základě vznesených připomínek byla do zásad péče včleněna mapa s vyznačením sítě cest, u kterých správa národního parku počítá s průběžným zajišťováním jejich průchodnosti (viz mapa níže). Vedle značených turistických tras, kde je kromě průchodnosti zajišťována také jejich přiměřená míra bezpečnosti, se jedná o cesty důležité pro pohyb složek integrovaného záchranného systému, provozní potřeby správy NP apod. Celková délka těchto cest činí více než 290 km. Řada z nich se nachází také v blízkosti obcí při hranici národního parku. Toto území tedy zůstane i do budoucna prostupné.

Poznámka:
[1] Zveřejněno v periodiku Zpravodaj Správy Národního parku České Švýcarsko, prosinec 2024 (redakčně upraveno pro web)