Druhy živočichů a typy přírodních stanovišť na jejichž ochranu byla EVL České Švýcarsko navržena
Druhy živočichů na jejichž ochranu byla EVL České Švýcarsko navržena
Losos obecný
Vydra říční
Typy přírodních stanovišť
Evropská suchá vřesoviště
Extenzivní sečené louky nížin až podhůří
Jeskyně nepřístupné veřejnosti
Makrofytní vegetace vodních toků
Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů
Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
Bučiny asociace Asperulo-Fagetum
Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích
Středoevropské lišejníkové bory
Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)
Evropská suchá vřesoviště
4030 European dry heaths
Do této jednotky spadají porosty keříčků na osluněných a zastíněných hranách pískovcových skal, kde navazují na reliktní bory.
Na osluněných hranách skal jsou keříčková společenstva tvořená především vřesem obecným (Calluna vulgaris), dále brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), brusnicí brusinkou (Vaccinium vitis-idaea) a lišejníky – různé druhy dutohlávek (Cladonia spec. div.).
Na zastíněných hranách skal se kromě keříků borůvek a brusinek vyskytuje rojovník bahenní (Ledum palustre) a mechy rašeliníky (Sphagnum spec. div.).
Charakteristické porosty jsou soustředěny především v Jetřichovickém skalním městě.
Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)
6510 Extensive hay meadows of the plain to submontane levels (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)
Ovsíkové louky se vyskytují především v okolí sídel, jsou zastoupené širší škálou společenstev s různou intenzitou obhospodařování a tedy s rozdílnou druhovou bohatostí. Charakteristická je garnitura běžných lučních druhů, jako jsou ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum).
Jeskyně nepřístupné veřejnosti
8310 - Caves not open to public
Makrofytní vegetace vodních toků
3260 - Water courses of plain to montane levels with the Ranunculion fluitantis and Callitricho-Batrachion vegetation
Markofytní vegetace vodních toků (3260 – Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion) – do této jednotky patří porosty vzplývavých rostlin rostoucích v korytech potoků a říček. Charakteristicky vyvinuté jsou tyto porosty především v říčkách Kamenice a Křinice a v potoce Jetřichovická Bělá, kde můžeme spatřit ponořené trsy rostlin vlající v proudu jako vlasy rusalek. Světle zelené trsy náleží hvězdoši háčkatému (Callietriche hamulata) a lakušníku vzplývavému (Batrachium fluitans), který v jarních měsících rozkvétá záplavou bílých květů. Tmavězelené chomáče patří mechu prameničce obecné (Fontinalis antipyretica).
Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů
8220 Chasmophytic vegetation on siliceous rocky slopes
Do této široce pojaté jednotky patří jednak mechorosty porostlé pískovcové skalní stěny, dále pak, co do druhového složení rostlin a lišejníků zcela odlišné, čedičové sutě a skály (např. na Růžovském vrchu).
Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
9110 Luzulo-Fagetum beech forest
Kdysy nejrozšířenější lesní společenstvo Labských pískovců, avšak lesnickými zásahy, zahájenými již v druhé polovině 19. stol., postupně z velké části přeměněny na smrkové a vejmutovkové monokultury. Jedná se o druhově chudé lesy rostoucí zde na pískovcích. Stromové patro tvoří v současnosti buk lesní (Fagus sylvatica), v příměsi nalezneme dub zimní (Quercus petraea) a dub letní (Quercus robur). V minulosti patřila k dominantám stromového patra vedle buku i jedle bělokorá (Abies alba). Bylinné patro je chudé, dosahujcí zpravidla nízké pokryvnosti, tvořené druhy bika hajní (Luzula luzuloides), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a rozrazil lékařský (Veronica officinalis).
Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
9110 Luzulo-Fagetum beech forest
Kdysy nejrozšířenější lesní společenstvo Labských pískovců, avšak lesnickými zásahy, zahájenými již v druhé polovině 19. stol., postupně z velké části přeměněny na smrkové a vejmutovkové monokultury. Jedná se o druhově chudé lesy rostoucí zde na pískovcích. Stromové patro tvoří v současnosti buk lesní (Fagus sylvatica), v příměsi nalezneme dub zimní (Quercus petraea) a dub letní (Quercus robur). V minulosti patřila k dominantám stromového patra vedle buku i jedle bělokorá (Abies alba). Bylinné patro je chudé, dosahujcí zpravidla nízké pokryvnosti, tvořené druhy bika hajní (Luzula luzuloides), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a rozrazil lékařský (Veronica officinalis).
Bučiny asociace Asperulo-Fagetum
9130 Asperulo-Fagetum beech forests
Květnaté bučiny jsou v EVL České Švýcarsko vázány na výchozy čedičových hornin. Jedná se o druhově bohaté lesy, dominantou stromového patra je buk lesní (Fagus sylvatica), bylinné patro rozkvétá na jaře záplavou květů, které patří druhům kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), hrachor jarní (Lathyrus vernus), mařinka vonná (Galium odoratum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura) a pitulník horský (Galeobdolon montanum), naopak v letním aspektu převažují trávy strdivka jednokvětá (Melica uniflora) a kostřava lesní (Festuca altissima).
Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích
9180* Tilio-Acerion forests of slopes, screes and ravines
Suťové lesy se v EVL České Švýcarsko nacházejí na výchozech čedičových hornin. Poměrně rozsáhlé zachovalé porosty nalezneme např. na prudkých kamenitých svazích Růžovského vrchu. Stromové patro tvoří javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm drsný (Ulmus glabra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a v příměsi buk lesní (Fagus sylvatica), bylinné patro je druhově bohaté, na jaře rozkvétá stejnými druhy jako květnaté bučiny, jsou to kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), mařinka vonná (Galium odoratum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), pitulník horský (Galeobdolon montanum), v létě v bylinném patře převládá netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere).
Středoevropské lišejníkové bory
91T0 Central European lichen pine forests
Vymezení lišejníkové borů v Labských pískovcích je v současnosti předmětem odborných diskusí. Toto stanoviště je zde zastoupeno bodově a v ne příliš typicky vyvinuté fromě. Nalezneme je na osluněných hranách vrcholů pískovcových skal. Stromové patro tvoří borovice lesní (Pinus sylvestris), v bylinném patře dosahují vysoké pokryvnosti lišejníky dutohlávky (Cladonia spec. div.), byliny jsou zastoupeny sporadicky druhy vřesem obecným (Calluna vulgaris), metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtilus) a brusnicí brusinkou (Vaccinium vitis-idaeae).
Acidofilní smrčiny
9410 Acidophilous spruce forests (Vaccinio-Piccetea)
Podmáčené smrčiny se v EVL České Švýcarsko vyskytují na dnech inversních roklí. Stromové patro tvoří smrk ztepilý (Picea abies), charakteristickým druhem bylinného patra je sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), v mechovém patře se hojně vyskytují druhy rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), rašeliník křivolistý (Sphagnum fallax), či lesklec čeřitý (Plagiothecium undulatum).
