Na území Národního parku České Švýcarsko a sousední CHKO Labské pískovce byl prokázán výskyt více než 330 druhů obratlovců. Jsou mezi nimi jak druhy běžné, tak silně či kriticky ohrožené. Druhově nejpočetněšjími skupinami obratlovců jsou ryby a ptáci.
Ryby a kruhoústí
Z původně třech druhů kruhoústých se dnes na území národního parku a CHKO vyskytuje již pouze mihule potoční, která žije v povodí řek Křinice a Kamenice. Mihule mořská a mihule říční, které byly vázány na řeku Labe, patří již více než 100 let k vymizelým druhům.
Z hlediska druhového bohatství ryb patří k nejvýznamnějším přirozený tok řeky Labe s typickými představiteli parmou obecnou, candátem obecným, ježdíkem obecným, mníkem jednovousým a úhořem říčním. Celkově byl v Labi prokázán výskyt 20 původních druhů ryb. Ostatní toky v této oblasti náleží většinou k pstruhovému pásmu s charakteristickými druhy pstruhem obecným, lipanem podhorním a vrankou obecnou. V povodí Jílovského potoka žije střevle potoční a mřenka mramorovaná. Od roku 1999 probíhá v povodí řeky Kamenice projekt reintrodukce lososa obecného . Od roku 2002 jsou pravidelně pozorováni dospělí lososi táhnoucí z moře zpět do Kamenice na svá trdliště.
Losos obecný. Foto: Zdeněk Patzelt
Obojživelníci
V území byla prokázána přítomnost 16 druhů obojživelníků. Zajímavá je populace mloka skvrnitého, která v některých oblastech dosahuje značné početnosti a svého nejnižšího místa rozšíření v České republice (cca 150 m n. m.). Ve velmi silné populaci se vyskytuje čolek horský a čolek obecný, naopak velmi vzácný je čolek velký. Jako rarita je v literatuře uváděn výskyt čolka hranatého, významného atlantického elementu. Jen lokálně byla zjištěna kuňka obecná. Naopak běžný je skokan hnědý a ropucha hnědá. Stabilně se vyskytují též skokan skřehotavý, skokan štíhlý a skokan ostronosý.
Plazi
Historicky byl ve zdejší oblasti prokázán výskyt osmi druhů plazů. Želva bahenní, obývající kdysi slepá ramena Labe, byla však vyhubena již před více než 100 lety. Také o užovce podplamaté chybí v posledních desetiletích údaje o jejím výskytu. V posledních letech přibyla pozorování teplomilné užovky hladké. V okolí vod lze běžně spatřit užovku obojkovou. Poměrně běžná je také zmije obecná. Hojně se vyskytují slepýš křehky a ještěrka živorodá, plošný charakter má rozšíření ještěrky obecné.
Ptáci
Na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce bylo prokázáno hnízdění více než 130 druhů ptáků. Pravidelně v celé oblasti hnízdí minimálně tři páry čápa černého a od poloviny devadesátých let opět úspěšně hnízdí sokol stěhovavý, jehož populace je v současnosti největší ve střední Evropě. Skalnatá krajina je také domovem původních divokých populací poštolky obecné a rorýse obecného. Běžným obyvatelem se stal krkavec velký.
Na březích Labe vzácně hnízdní pisík obecný a kulík říční. Zajímavé je také prokázané hnízdění morčáka velkého na Labi. Řeka Labe je také významným zimovištěm a migračním koridorem pro řadu druhů, např. kormorána velkého, volavku popelavou, orlovce říčního, racka bělohlavého či hohola severního. Rákosiny v okolí rybníků jsou domovem bukače velkého, pochopa rákosního a labutě velké. V roce 2014 bylo na Olešském rybníku prokázáno zahnízdění orla mořského. Na vlhkých loukách pravidelně hnízdí bekasína otavní a chřástal vodní.
Relativně stabilní je populace ledňáčka říčního. Hnízdní hustota populace skorce vodního dosahuje na řece Kamenici jedné z nejvyšších ve střední Evropě. V blízkosti tekoucích vod lze běžně pozorovat konipase horského.
Hnízdění bylo prokázáno u sedmi druhů sov, např. u výra velkého, kulíška nejmenšího, sýce rousného, kalouse ušastého a puštíka obecného. Běžně v lesích hnízdí dravci jestřáb lesní, káně lesní a krahujec obecný. Typickým obyvatelem souvislých lesů je datel černý. Vyskytují se zde i další druhy šplhavů, např. strakapoud velký, žluna zelená a žluna šedá. Staré bukové porosty poskytují ideální hnízdiště holubovi doupňákovi. Jehličnaté lesy jsou domovem křivky obecné a ořešníka kropenatého. V posledních letech je na plochách po lesních požárech pravidelně zjišťován výskyt lelka lesního.
V teplejších lokalitách můžeme slyšet typický zpěv žluvy hajní a slavíka obecného a v lesních světlinách velmi vzácně i skřivana lesního. Zemědělská krajina je domovem ťuhýka obecného, bramborníčka hnědého a v této oblasti ojediněle hnízdícího bramborníčka černohlavého. Hnízdí zde také všech pět druhů našich pěnic, včetně vzácné pěnice vlašské. Ve vysokostébelných loukách pravidelně hnízdí skrytě žijící chřástal polní. Zemědělská krajina je také domovem křepelky polní.
U tetřeva hlušce bylo poslední rozmnožování doloženo v roce 1983. Také výskyt jeřábka lesního je již minulostí, byť se po roce 2010 objevilo několik nepotvrzených informací o jeho pozorování. Postupně mizí také populace tetřívka obecného vázaná na odlesněné náhorní plošiny v okolí Děčínského Sněžníků, které však opět zarůstají lesem. K vymizelým druhům zemědělské krajiny bohužel patří koroptev polní, čejka chocholatá a chocholouš obecný.
Podorbnější informace o vybraných druzích ptáků naleznete zde.
Savci
V oblasti bylo zatím historicky zjištěno 62 druhů savců, z nichž však část byla vyhubena již před několika stoletími. K těmto druhům patří los evropský, kočka divoká, medvěd hnědý a také vlk eurasijský, který se však v posledních letech vrací do oblasti Horní Lužice v těsném sousedství Českosaského Švýcarska. Od roku 2013 je výskyt vlků prokázání také v severozápadní části Šluknovského výběžku.
Pravidelně se vyskytuje např. rejsec vodní. Naopak podstatně vzácnější je rejsec černý. Zdejší oblast poskytuje velmi vhodné podmínky pro netopýry. Celkem bylo ve zdejší oblasti zjištěno 15 druhů netopýrů, např. vrápenec malý, netopýr velký, netopýr ušatý, netopýr večerní, netopýr rezavý, netopýr hvízdavý aj.
Z bohatě zastoupeného řádu hlodavců se od začátku devadesátých let na Labi pravidelně vyskytuje bobr evropský. Hraboš mokřadní dosahuje v kaňonu Labe nejnižšího výskytu v České republice (cca 125 m n. m.). Myšice temnopásá patří na vhodných stanovištích v některých letech dokonce k dominantním druhům. Běžně lze pozorovat veverku obecnou, zatímco zajíc polní patří dnes již k vzácnějším druhům. Pravidelně se vyskytuje plch velký a plšík lískový, zatímco populace kriticky ohroženého plcha zahradního silně ubývá.
Stabilní je naopak populace vydry říční, která byla zjištěna na všech vhodných tocích včetně Labe. V posledních letech byl znovu (a opakovaně) prokázán výskyt rysa ostrovida. Od roku 2016 je pravidelně zaznamenáván výskyt vlka obecného, který se do zdejší oblasti rozšířil ze saské Horní Lužice. K běžným druhům lesních savců patří jezevec lesní, kuna skalní a liška obecná.
Velmi hojně se vyskytují jelen lesní, srnec obecný a prase divoké, jejichž stavy musejí být regulovány pravidelným odlovem. Kamzík horský alpského původu se v oblasti vyskytuje od roku 1907, kdy byl vypuštěn do volné přírody. V oblasti přežívá také zbytek uměle vytvořené populace muflona obecného. K dalším nepůvodním druhům savců, které se zatím vyskytují spíše sporadicky, patří norek americký, psík mývalovitý a mýval severní.
